Červenec 2018

Jak jsem se stala sestřičkou

21. července 2018 v 12:35 | Sestřička medička |  O mně
Když jsem byla malá, měla jsem chvíli období, kdy jsem chtěla být paní doktorkou a ještě nejlépe tou, která se stará o zvířátka (v té době jsem se starala akorát tak o své plyšáky). Po čase jsem si to rozmyslela a následovala éra zpěvačky, herečky nebo učitelky. Najednou mi bylo 14 let a já měla začít přemýšlet o tom, kam chci jít na střední školu a čím vlastně chci v dospělosti být. Osobně jsem měla jasno, chtěla jsem na SOŠ veterinární v Českých Budějovicích, ale jelikož by to pro mě znamenalo bydlet na internátu, mamka mě tam nechtěla pustit. Musela jsem si vybrat tedy školu u nás v kraji a chtěla jsem tedy studovat obor zaměřený na informatiku a ekonomiku. Opět následovala rozmluva od mamky, že nenajdu v tomto oboru uplatnění, budu špatně shánět práci a bylo mi podsouváno, ať jdu na zdrávku. Denně jsem poslouchala, že jako sestřička mám jistou práci, najdu jí všude, mohu si vybrat z více oborů a určitě si najdu obor, který mě bude bavit. Nátlak trval docela dlouho a já mu nakonec podlehla a vystudovala jsem střední zdravotnickou školu. Po čase jsem se dozvěděla, že zdravotní sestřičkou chtěla být moje mamka, ale jelikož byla tenkrát jiná politická situace a mamka měla jednu 3 na vysvědčení, musela jít studovat na učeliště. Takže to bylo jasné, mamka si chtěla splnit své sny alespoň díky tomu, že se sestřičkou jednou stanu já. Již na škole jsem v této práci našla zalíbení a smysl a teď mohu zpětně poděkovat své mamce, že mě vedla tímto směrem. Po ukončení základní školy přece jen málo který dospívající ví, co by chtěl v životě dělat a jakým směrem by se chtěl ubírat, takže nějaké nasměrování ze strany rodičů je alespoň občas pozitivní. Díky, mami!


Jelikož se v době mého studia na střední škole měnila i celá koncepce studia na zdravotní sestru, studovala jsem obor zdravotnický asistent, nyní přejmenovaný na praktická sestra. Zdravotnický asistent (praktická sestra) má trochu menší kompetence než všeobecná sestra a také nižší platové ohodnocení, takže bylo jasné, že pokud chci být plnohodnotnou a samostatně pracující sestrou, musím si dodělat ještě vysokou školu. S vysokou školou jsem nezačínala hned po maturitě, nejdřív jsem nějakou dobu pracovala a před studiem všeobecné sestry jsem si odskočila ještě vystudovat obor sociální pedagogika na Univerzitě Karlově, který jsem absolvovala minulý rok. Po prvním ročníku pedagogiky jsem začala zároveň studovat obor všeobecná sestra, takže jsem dva roky studovala dva bakalářské obory najednou. Obor všeobecná sestra jsem dokončila letos v červnu, jupí! A jelikož jsem člověk, co jen tak neposedí a nějak si nedokážu představit, že bych teď měla chodit již jen do práce a neposouvat se dál, zkouším další výzvu - medicínu. Tak třeba tady jednou bude článek s názvem "Jak jsem se stala doktorkou"... Je mi čtvrt století a konečně vím, čím chci být až vyrostu.

O mně

15. července 2018 v 9:19 | Sestřička medička |  O mně
Ahoj!

Jelikož mě vlastně ještě vůbec neznáte, bylo by slušné se vám alespoň trochu představit...

Na svém blogu budu vystupovat výhradně pod přezdívkou - sestřička medička. Narodila jsem se v době, kdy byla Česká republika již samostatným státem, ale nebylo tomu zase tak dlouho, konkrétně pár dní. Pocházím ze západního cípu naší krásné republiky, ale již pár let žiji a pracuji v Praze a asi tomu ještě pár let bude. Pracuji v jedné pražské fakultní nemocnici, kde jsem již několikrátým rokem a zatím stále spokojená. Jelikož už nejsem ve věku většiny studentů a musím si vydělat na nájem a jiné životně důležité věci, je práce jedním z důvodů, proč se jen tak nepřestěhuji kvůli škole do Plzně. Svoji práci mám ráda, mám kolem sebe skvělý kolektiv sestřiček a lékařů a pracuji v oboru, který je pro mě neskutečně zajímavý. Takže mi nezbývá nic jiného, než to prostě nějak zvládnout s dojížděním. Šílenství co? Snad z toho za pár let nebudu na práškách. :-)

Když potřebuji trochu vypnout a vyčistit si hlavu od práce, nejčastěji relaxuji cestováním. Miluju poznávání nových kultur a lidí, ochutnávání zajímavých jídel a objevování nových míst a malebných zákoutí. Odpočívám také při vaření a pečení, ale jelikož bydlím sama, tak svoje koláče a buchty nosím do práce, kde záhadně hned zmizí. Jsem dost akční a společenský člověk, co jen tak neposedí a pořád musí něco dělat a nejhůře strávený den je pro mě ten, kdy nevyjdu z bytu a jen sedím doma a nic nedělám. Teď zrovna sedím na ošetřovně jednoho tábora na Vysočině a svoji dovolenou si užívám aktivně ošetřováním nemocných dětí. Někoho práce prostě naplňuje a baví i ve volném čase.

Tak zase někdy! Teď jdu obvazovat vymknuté kotníky a mazat odřená kolena.

Vaše Sestřička medička


Ahoj!

12. července 2018 v 5:52 | Sestřička medička |  Začátek
Ahoj!
Vítám vás na svém novém blogu, kde se budu snažit psát rady, tipy, postřehy, ale i své osobní zkušenosti ze studia všeobecného lékařství na Lékařské fakultě v Plzni. A také vás hodlám trápit a nudit svými pocity a všemi stavy zoufalství a šílenství před zápočty a zkouškami, kterým jistě začnu brzy propadat. Asi si říkáte, že to je jen další blog o životě zoufalého medika, který na blogu prokrastinuje mezi učením na zkoušky... Ani náhodou! Nejsem jen tak obyčejná studentka medicíny. Jsem pracující zdravotní sestřička, které je už trochu více než 19 let (více než většině spolužáků) a asi mi to učení nepoleze do hlavy už tak dobře. Výzva je jasná, pokusím se zdolat medicínu i při částečném úvazku v nemocnici a s poměrně šíleným dojížděním mezi Prahou a Plzní.

Držtě mi palce! Bude to jízda, ale doufám, že to bude stát za to.

Vaše Sestřička medička